V rámci této bakalářské práce byla vypracována literární rešerše zaměřená na využití polysiloxanů a jejich kompozitů jako hydrofobních a superhydrofobních materiálů. První část popisuje metody měření kontaktních úhlů a stanovení povrchové energie pevných materiálů. V druhé části je pozornost zaměřena na konkrétní příklady aplikací hydrofobních a superhydrofobních polysiloxanů.
Experimentální část zahrnuje syntézu 5 roubovaných polysiloxanových řetězců obecného vzorce Me3Si-[O-Si(Me)(R)]40-OSiMe3, kde R = -C18H37, -C12H25, -C6H13,
-CH2CH2C4F9 a -CH2CH2C8F17 s cílem připravit hydrofobní materiály. Připravené polysiloxany byly dále využity jako matrice pro přípravu kompozitů na bázi hydrofobní siliky. Všechny připravené formulace byly aplikovány na studovaný podkladní materiál metodou spin-coating. U připravených vzorků pak byl měřen kontaktních úhel a vypočtena povrchová energie.
