Abstract:
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaká je sebeúcta klientů sociální služby, konkrétně sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Výběrový soubor byl porovnáván s běžnou populací- občany, kteří nejsou klienty sociální služby tohoto typu, žijí v Pardubickém kraji a mají minimálně jednoho potomka.
Sebepojetí, nazýváno také "jáství" lze definovat jako uvědomování si rysů své osobnosti- jak člověk vnímá sám sebe. Dle představy o sobě samém se také člověk sám k sobě chová. Sebeúctu lze chápat jako celkový hodnotící pohled své osoby, který má vliv na osobní pocit životní spokojenosti.
Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V praktické části byl proveden kvantitativní výzkum, kde byla využita metoda Rosenbergovy škály sebeúcty (RSES) a metoda vážených průměrů.
