Pro pochopení vlastností a funkcí reálných biologických membrán byly použity různé modely fosfolipidových membrán (PLMs). Mechanismy transportních procesů a vlastností membrán byly studovány za použití planárních fosfolipidových dvojvrstev. Elektrochemické chování PLMs bylo objasňováno především za pomoci elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS). EIS byla použita ke sledování tvorby, stability, a také transportních procesů přes stabilizované planární PLMs (p-PLMs). Modelové syntetické membrány byly charakterizovány pomocí mikroskopie atomárních sil (AFM) a EIS. Technika pro izolaci protoplastů z buněk ječmene byla přizpůsobena a optimalizována pro získání cytoplazmatické membrány, která obsahuje specifické transportní systémy. Získané reálné části membrán byly smíchány s lecitinem za tvorby membrán a následně byly charakterizovány za pomoci EIS. Transportní procesy kadmia, jakožto environmentálně
důležitého prvku, a fytochelatinu PC2 přes modelové a modifikované PLMs (s reálnými částmi z protoplastů) byly studovány a charakterizovány. Pro umožnění přenosu fytochelatinu PC2 byly
nejprve použity buňkou pronikající peptidy (transportan 10 a mastoparan X). Pro stanovení přepravovaných látek byla využita voltametrie s visící rtuťovou kapkovou elektrodou (HMDE)
nebo s pevnými amalgamovými elektrodami (SAE).
