Pražské šlechtické domy v druhé polovině 18. století (na základě rozboru inventářů)

Fučilová, Petra

Digitální knihovna UPCE
→
Fakulta filozofická / Faculty of Arts and Philosophy
→
Katedra historických věd / Department of History
→
Diplomové práce / Theses KHV FF (Mgr.)
→
Zobrazit záznam

dc.contributor.advisor	Kubeš, Jiří
dc.contributor.author	Fučilová, Petra
dc.date.accessioned	2010-12-06T07:59:44Z
dc.date.available	2010-12-06T07:59:44Z
dc.date.issued	2010
dc.identifier	Univerzitní knihovna (sklad)	cze
dc.identifier.uri	http://hdl.handle.net/10195/37967
dc.description.abstract	Předložená diplomová práce se zabývá pražskými domy, které vlastnilo šest šlechtických rodů v 18. století. Jmenovitě se jednalo o Buquoye, Černíny, chlumeckou linii rodu Kinských, Novohradské z Kolovrat, Sweerts-Šporky a Wallisy. První část je věnována historii jednotlivých rodů, přičemž nejvíce prostoru je věnováno zejména majitelům rezidencí. Kapitola přináší informace o tom, že všechny rody dosáhly hraběcího titulu. Dále je již stratifikuje podle bohatství či typu kariéry dvorské či zemské. Následující kapitola se zabývá již konkrétními domy, jež šlechtici vlastnili. Práce se zaměřuje na držbu paláců, jež byly majetkem šlechticů v 17. a zejména pak 18. století. Největší prostor je věnován majorátním domům. Kapitola vychází z analýzy pramenů, jež jsou dochované v Národním archivu v Praze ve fideikomisních spisech a ve Státním oblastním archivu Zámrsk v rodinných archivech chlumecké linie rodu Kinských a Sweerts-Šporků. Tato část přináší na základě analýzy devíti inventářů uvedených sídel detailnější poznatky o vnitřním členění paláce a následně jeho zařízení prostor. Konkrétně se třetí část kapitoly zabývá problematikou obytných prostor. Soustředí se na jednotlivá pánská a dámská apartmá a dále pokoje, jež byly určené pro hosty či služebnictvo. Dalčí kapitola se věnuje reprezentačním prostorám, které byly zastoupeny jídelnami či sály. Pátá část kapitoly popisuje hospodářská zázemí, přičemž největší prostor je věnován místnostem a vybavení kuchyňských komplexů, dále prádelnám. Je zakončena analýzou stájí a jejich doprovodných místností. Následující část se věnuje divadlu, které se vyskytovalo v paláci Sweerts-Šporků. Duchovní prostory kaplí a oratoří zakončují kapitolu. Jednotlivé analýzy by se měly stát přínosem pro hlubší poznání způsobu šlechtického bydlení v Praze v 18. století. Práce se snaží celkově prohloubit znalosti o životě v pražských domech české šlechty v raném novověku.	cze
dc.format	126 s.	cze
dc.format.extent	2431930 bytes
dc.format.mimetype	application/pdf
dc.language.iso	cze
dc.publisher	Univerzita Pardubice	cze
dc.rights	Bez omezení	cze
dc.subject	šlechta	cze
dc.subject	Buquoyové	cze
dc.subject	Černínové	cze
dc.subject	Kinští	cze
dc.subject	Novohradští z Kolovrat	cze
dc.subject	Sweerts-Šporkové	cze
dc.subject	nobility	eng
dc.subject	the family of Buquoy	eng
dc.subject	the family of Cernin	eng
dc.subject	the family of Kinsky	eng
dc.subject	the family of Novohradsky of Kolowrat	eng
dc.subject	the family of Sweerts-Sporck	eng
dc.title	Pražské šlechtické domy v druhé polovině 18. století (na základě rozboru inventářů)	cze
dc.title.alternative	Prague houses of bohemian aristocracy in the second half of the 18th century (based upon inventories)	eng
dc.type	diplomová práce	cze
dc.contributor.referee	Maur, Eduard
dc.date.accepted	2010
dc.description.abstract-translated	The submitted thesis deals with Prague palaces owned in the 18th century by six prominent noble families - the family of Buquoy, the family of Cernin, the family of Novohradsky of Kolowrat, the family of Sweerts-Sporck, the family of Walklis and Chlumec lineage of the family of Kinsky. The first part presents the history of the noble families connected by the fact that they all attained earldom. The families are stratified according to their wealth and the type of their career ? court or municipal. I paid special attention to the palace owners. Next chapter introduces individual palaces owned by the noblemen. My thesis focuses on the ownership of the mansions and palaces belonging to the noblemen in the 17th and mainly in the 18th centuries. Following chapter analyses sources preserved in the National Archives in Prague, in the State Archives in Zamrsk and in the Kinsky and Sweerts-Sporck family archives. Having analysed nine inventories these parts bring more detailed knowledge of the palace interior perspective and its equipment. The chapter is dedicated to the palace residential part. It concentrates on chambers for noblemen and noblewomen and on rooms for guests or for domestic staff. The chapter is about dining rooms and halls and their representative function. The chapter describes the homestead of the palaces with special attention paid to kitchens, kitchen equipment and to laundry rooms. The chapter is concluded by the analysis of stables. The chapter deals with a theatre, which only occurred in the Sweerts-Sporck palace. In the chapter I studied chapels and oratories. The thesis tries to improve and deepen our knowledge of the way Prague nobility lived in the 18th century.	eng
dc.description.department	Katedra historických věd	cze
dc.thesis.degree-discipline	Kulturní dějiny	cze
dc.thesis.degree-name	Mgr.
dc.thesis.degree-grantor	Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická	cze
dc.identifier.signature	D23014
dc.thesis.degree-program	Historické vědy	cze
dc.description.grade	Dokončená práce s úspěšnou obhajobou	cze