Pražské šlechtické domy v druhé polovině 18. století (na základě rozboru inventářů)

Abstract

Předložená diplomová práce se zabývá pražskými domy, které vlastnilo šest šlechtických rodů v 18. století. Jmenovitě se jednalo o Buquoye, Černíny, chlumeckou linii rodu Kinských, Novohradské z Kolovrat, Sweerts-Šporky a Wallisy. První část je věnována historii jednotlivých rodů, přičemž nejvíce prostoru je věnováno zejména majitelům rezidencí. Kapitola přináší informace o tom, že všechny rody dosáhly hraběcího titulu. Dále je již stratifikuje podle bohatství či typu kariéry dvorské či zemské. Následující kapitola se zabývá již konkrétními domy, jež šlechtici vlastnili. Práce se zaměřuje na držbu paláců, jež byly majetkem šlechticů v 17. a zejména pak 18. století. Největší prostor je věnován majorátním domům. Kapitola vychází z analýzy pramenů, jež jsou dochované v Národním archivu v Praze ve fideikomisních spisech a ve Státním oblastním archivu Zámrsk v rodinných archivech chlumecké linie rodu Kinských a Sweerts-Šporků. Tato část přináší na základě analýzy devíti inventářů uvedených sídel detailnější poznatky o vnitřním členění paláce a následně jeho zařízení prostor. Konkrétně se třetí část kapitoly zabývá problematikou obytných prostor. Soustředí se na jednotlivá pánská a dámská apartmá a dále pokoje, jež byly určené pro hosty či služebnictvo. Dalčí kapitola se věnuje reprezentačním prostorám, které byly zastoupeny jídelnami či sály. Pátá část kapitoly popisuje hospodářská zázemí, přičemž největší prostor je věnován místnostem a vybavení kuchyňských komplexů, dále prádelnám. Je zakončena analýzou stájí a jejich doprovodných místností. Následující část se věnuje divadlu, které se vyskytovalo v paláci Sweerts-Šporků. Duchovní prostory kaplí a oratoří zakončují kapitolu. Jednotlivé analýzy by se měly stát přínosem pro hlubší poznání způsobu šlechtického bydlení v Praze v 18. století. Práce se snaží celkově prohloubit znalosti o životě v pražských domech české šlechty v raném novověku.