Detekce cirkulujících nádorových buněk v krvi pacientů je důležitá nejen pro včasné odhalení nádorového bujení, ale hlavně pro sledování průběhu a úspěšnosti protinádorové terapie. Tato diplomová práce vznikla jako součást projektu zabývajícího se vývojem nového mikroprůtokového zařízení pro izolaci těchto buněk. Izolace cílových buněk je zprostředkována magnetickými částicemi s navázanými specifickými protilátkami proti povrchovým strukturám specifickým pro cirkulující nádorové buňky. Cílem naší práce byl výběr vhodných magnetických částic pro imobilizaci protilátek, optimalizace jejich vazby a provedení přípravných kroků pro separaci buněk. Jako modelové protilátky byly používány lidské IgG, které jsme nejprve imobilizovali na magnetické částice s různými funkčními skupinami. Vazba IgG na tyto částice byla jak orientovaná, tak neorientovaná. Účinnost vazby IgG jsme kvantifikovali pomocí několika analytických a imunoanalytických metod. Poté jsme se zaměřili na orientovanou vazbu protilátek na komerční a nově syntetizované magnetické částice, porovnávali účinnost vazby u obou typů částic a optimalizovali podmínky této vazby. Výsledky optimalizací budou dále využity u nově syntetizovaných částic s hydrazidovou funkční skupinou (-CO-NH-NH2), které budou svými parametry vyhovovat pro mikroprůtokové systémy. Posledním úkolem naší práce bylo vyzkoušet imunomagnetickou separaci buněk pomocí komerčních částic s imobilizovanými specifickými protilátkami. Jako modelový systém pro separaci eukaryontních krevních buněk jsme nejprve zvolili bakteriální buňky, separovali je podle doporučeného postupu a poté některé kroky optimalizovali pro naše podmínky a vyhodnotili procentuální účinnost optimalizovaných separací. Nakonec jsme provedli separaci lidských buněk z plné krve.