Hornolužický měnový systém počátkem 40. let 16. století

Abstract

Autor se ve svém příspěvku zabývá problematikou reálně obíhajících mincí a peněžními početními jednotkami, užívanými počátkem 40. let 16. století v Horní Lužici. Hlavním pramenem jsou pro něj účetní knihy vídeňské dvorské komory z let 1543-1544. V nich se dochoval jednak přepočet platební síly konkrétních mincí, kterými hornolužičtí stavové a města uhradili daňovou povinnost, jednak přepočet peněžních početních jednotek, užívaných tehdy v platebním, systému Horní Lužice. Z této dokumentace vyplývá, že hornolužická hřivna („Mark“), dělená na 48 malých grošů, odpovídala v rakouské měně částce 56 krejcarů. Druhou hlavní peněžní početní jednotkou byl hornolužický zlatý („Gulden“), který byl na hlavní rakouskou peněžní početní jednotku „zlatý rýnský“ přepočítáván v poměru 14 zlatých rýnských = 15 zlatých hornolužických. Stříbrný tolar tehdy platil v Horní Lužici 63 hornolužických malých grošů (70 krejcarů) a zlatý uherský dukát byl přijímán v hodnotě 93 hornolužických malých grošů (105 krejcarů).