Stav zdraví patří mezi ukazatele měřící kvalitu života. Zdravotní stav populace je v rámci Evropské Unie dlouhodobě sledován a jsou přijímány strategie vedoucí k jeho zlepšení například na úrovni EU, jednotlivých států, popř. jejich regionů. Existuje celá řada determinantů stavu zdraví, které stav zdraví ovlivňují. Databáze Eurostatu, OECD a WHO poskytují rozsáhlé datové soubory obsahující jak ukazatele stavu zdraví, tak jeho determinantů v agregované formě na celostátní, popř. regionální úrovni. Problémem těchto databází jsou chybějící, popř. zastaralé hodnoty ukazatelů. Jedná se především o determinanty stavu zdraví, popř. ukazatele týkající se starších osob. Vzhledem k tomu, že ukazatele stavu zdraví a jeho determinantů jsou vícerozměrná data, je nutné snížit jejich rozměrnost pro další využití při modelování stavu zdraví a jeho determinantů. Hlavním cílem disertační práce je porovnání a vyhodnocení výsledků lineárních a nelineárních technik pro snížení rozměrnosti ukazatelů stavu zdraví a jejich determinantů v zemích EU-27 a využití takto předzpracovaných dat k posouzení nerovností ve stavu zdraví a identifikování skupin států s podobnou, resp. rozdílnou úrovní stavu zdraví. V této disertační práci je pomocí metod pro snížení rozměrnosti ukazatelů, metod shlukové analýzy a hybridního přístupu snížena rozměrnost použitých ukazatelů, jsou posouzeny nerovnosti ve stavu zdraví a jeho determinantech a jsou nalezeny státy EU-27 s podobnou úrovní stavu zdraví a jeho determinantů. Tyto státy jsou následně lineárně uspořádány. Výsledky jsou přehledně vizualizovány pomocí různých možností vizualizace včetně využití geografických dat. Nakonec jsou získané výsledky porovnány s již publikovanými.