Cílem práce je určit rychlost vzorkování, které je vhodné pro správné určení rychlosti nárůstu tlaku při výbuchu směsí hořlavých plynů se vzduchem. Způsobem dosažení cíle jsou experimenty, které budou probíhat v souladu s normou EN 15967, ve které je popsán postup stanovování maximálního výbuchového tlaku a maximální rychlosti nárůstu tlaku. Výbuchy plynů byly prováděny ve dvanácti a dvaceti litrové výbuchové komoře. Pro měření tlaku bylo použito piezorezistivní tlakové čidlo. U tohoto čidla byla zaznamenávána chvění membrány tak, že mechanická práce byla převáděna na elektrický signál - napětí. Toto napětí bylo dále přes zesilovač vedeno do A/D převodníku a přepočteno na tlak. Vzorkování A/D převodníku bylo pak určující pro správné vyhodnocení rychlosti nárůstu tlaku. Dynamická měření probíhala s jedním čidlem ve dvanácti litrové nádobě a s dvěma v nádobě dvacetilitrové. Výsledné hodnoty rychlosti nárůstu tlaku byly porovnány se standardními hodnotami uvedenými v normě. Bakalářská práce se skládá ze čtyř částí a závěru. Práce začíná úvodem. Druhou kapitolou je rešerše, ve které budou vysvětleny základní informace týkající se výbuchů plynů a s nimi související normy. Mimo jiné budou popsány přístroje, na kterých se pracovalo a se kterými se lze v tomto odvětví setkat. Dále jsou zde vysvětleny principy A/D a D/A převodníků. Poté bylo nalezeno několik prací, které se zabývají podobnou problematikou měření. Ve třetí části bude popsáno praktické měření, při kterém bude zapalován aceton, methan a vodík ve dvanácti a dvaceti litrové výbuchové komoře. Následně ve čtvrté části budou výsledky práce prezentovány formou grafů a tabulek, které názorně ukazují kvalitu měření a ukáží, jak vhodné vzorkování (měření) tlaku může zpřesnit vyhodnocení maximální rychlosti nárůstu tlaku. Poslední částí je závěr.
