Práce se zabývá zahuštěním vybraných vodných roztoků solí pomocí laboratorní elektrodialyzační jednotky a stanovením maximální možné koncentrace výstupního roztoku koncentrátu. Dále byl zkoumán vliv koncentrace vstupních roztoků, teploty a doby trvání testů na maximálním dosažitelném zahuštění. Jako modelové roztoky solí byly použity vodné roztoky síranu sodného, chloridu sodného a chloridu vápenatého. Součástí práce jsou také kondiční a ekvilibrační testy elektrodialyzační jednotky.
