Abstrakt:
Disertační práce se zaměřuje na paradoxní situaci zvanou „prokletí zdrojů“, která nastává v zemích bohatých na strategické nerostné suroviny. Tyto země získávají do své ekonomiky vysoké příjmy a zcela paradoxně jejich hospodářský rozvoj je menší než u zemí, které tímto bohatstvím neoplývají.
Disertační práce se zaměřuje na země tzv. skupiny MENA, které se nacházejí na Blízkém Východě. Cílem této práce je navrhnout vhodnou metodu analyzující efektivnost veřejného sektoru, která dokáže vysvětlit rozdíly v ekonomickém růstu jednotlivých zemí, včetně zemí oplývajících přírodním bohatstvím. Analýza je zaměřena zejména na lidské zdroje a další stabilizační opatření, která mají snížit závislost daných ekonomik na nerostném bohatství a příjmech z něj. Cílem je také identifikovat ukazatele, které negativně ovlivňují celkovou výkonnost veřejného sektoru v zemích bohatých na zdroje a vytvořit rámcová doporučení pro veřejnou politiku, jak transformovat veřejný sektor, resp. strukturu veřejných rozpočtů.
