Abstrakt:
Cílem práce bylo studium vlivu povrchové úpravy vodivými polymery, resp. jejich solí, na původní částice anorganických pigmentů, u nichž byl již prokázán určitý antikorozní efekt, a to především na výsledné vlastnosti jimi pigmentovaných nátěrových hmot. Byly vybrány a syntetizovány oxidické pigmenty (perovskity, molybdenany a wolframany), u kterých byla posuzována korozně inhibiční schopnost v pojivech používaných v protikorozní ochraně kovových materiálů. Pojiva pro přípravu nátěrových hmot byly vybrány na základě jejich vyhovujících vlastností pro kombinaci s vodivými polymery. To znamená zachování vodivé formy, z řady středněmolekulární epoxidové pryskyřice rozpouštědlového i vodouředitelného typu a rovněž i epoxyesterové pryskyřice z důvodů jejich vynikajících mechanických vlastností. Důležitým bylo zhodnotit vodivé polymery z pohledu klasické lakařské chemie, tedy pomocí prokázané účinnosti v organických povlacích vzniklých nanesením a vytvrzením nátěrové hmoty a nátěrového filmu. Vlastnosti těchto látek v polymerních filmech byly tedy prokazovány pomocí mnoha časově náročných normovaných testů v laboratorních zkouškách, které jsou pro posouzení antikorozní účinnosti, vedle dlouhodobých testů na povětrnosti, dosud nepřekonané a nejprůkaznější.
Výsledky testů se lišily na základě zvoleného pigmentu, objemové koncentrace pigmentu i toho, zda byly či nebyly povrchově upraveny vodivým polymerem polyanilinem , polypyrrolem nebo polyparafenylendiaminem.
