Plicní toxicita je termín pro jakékoliv škodlivé účinky, ke kterým dochází
při vstupu cizorodé látky do dýchacích cest. Nanomateriály jsou stále častěji
aplikovány zejména v oblasti medicíny, energetiky, elektrotechniky, stavebnictví, životního prostředí, kosmetiky a dalších. Nanomateriály pak mohou díky své reaktivitě potenciálně vést k toxicitě v důsledku škodlivých interakcí s buňkami. Cílem této práce proto bylo optimalizovat stanovení buněčné viability a glutathionu ke studiu toxicity in vitro. Zavedené metody jsme pak dále využili při studiu případného toxického vlivu různých typů nanomateriálů oxidu křemičitého v podmínkách in vitro.
K optimalizaci stanovení viability buněk, koncentrace glutathionu
a testování toxicity nanomateriálů jsme použili buněčnou linii adenokarcinomu
lidských plic A549. Vliv nanovláken na viabilitu buněk jsme posuzovali v závislosti na jejich koncentraci a době inkubace. Změnu životaschopnosti buněk
po expozici nanovláken jsme hodnotili WST-1 testem. Fluorometrickou detekci
pomocí fluorescenční sondy monochlorobiman jsme použili k detekci
intracelulárního antioxidantu glutathionu. Poškození mitochondrií jsme sledovali pomocí fluorescenční sondy JC-1 za použití fluorescenční mikroskopie.
Buňky A549 jsme inkubovali 0, 1, 4 a 24 hodin s nanovlákny o různé
koncentraci. Z výsledků WST-1 testu vyplývá, že toxicita nanovláken stoupá
s rostoucí koncentrací nanovláken a dobou inkubace. Koncentrace glutathionu
se snížila nejvíce po inkubaci buněk A549 s nanovlákny o nejvyšší koncentraci.
K poklesu potenciálu mitochondriální membrány také došlo v závislosti
na rostoucí koncentraci nanovláken po 24 hodinách inkubace.