Abstrakt:
Tato práce se zabývá pedagogickými principy, obsaženými v díle Jana Amose Komenského (1592–1670) a pokusy o jejich uplatňování ve výukové praxi samotným Komenským. V prvním období své pedagogické činnosti ve vlasti (do roku 1628), se Komenský pokoušel o realizaci encyklopedických a slovníkových projektů (Theatrum universitatis rerum, Thesaurus linguae bohemicae), které však nikdy nedokončil. Po odchodu do polského Lešna v roce 1628 obrátil svou snahu směrem k vytvoření pravidel pro výuku na školách, jejímž výsledkem je především dílo Didactica magna (Velká didaktika). Didaktické principy zde uvedené dále rozvíjí i ve svých dalších dílech (Informatorium školy mateřské, Janua linguarum reserata, Methodus linguarum novissima, Schola pansophica atd.). Pobyt v Blatném Potoku v Uhrách v letech 1650–1654 mu dal příležitost pokusit se uplatnit teoretické principy své metody v praxi. I přesto, že tento experiment neskončil úspěšně, jsou výsledkem jeho působení na potocké škole dvě díla trvalé hodnoty (Orbis pictus, Schola ludus), vycházející z Komenského záměru podávat učivo hravou a zábavnou formou. V závěrečném období svého života v Amsterodamu obrací Komenský svou snahu především k vytvoření programu všenápravy celé společnosti; všenápravné ideje však prolínají i jeho celoživotním pedagogickým dílem.
