Práce se věnuje filosofii existence Gabriela Marcela. Nejdůležitějšími body jsou situace, dualita mít nebo být a naděje. Spojovacím článkem těchto tří bodů je vlastnický modus Já-mám. Marcelův pohled na situaci soudobého člověka je zde pouze nastíněn. Díky tomu vyniknou podmínky, za kterých dochází k přeceňování jmění. Vlastnický modus je zde zpracován s ohledem na formy vlastnění. Jedna z kapitol se také věnuje prototypickému jmění těla. Práce navíc obsahuje několik srovnání mezi Marcelem a Jean Paul Sartrem. Tato srovnání jsou uváděna pouze pro ujasnění Marcelových myšlenek. Nejsou tedy zahrnuta pod žádné speciální téma. Poslední část práce se věnuje naději, která podle Marcela překonává vlastnický modus.