Abstract:
Článek je pobrobným rozborem básně Epithalamion viktoriánského básníka Gerharda Manley Hopkinse. Báseň je obvykle pokládána pouze za zlomek, avšak autor článku dokazuje, že whitmanovské čtení Epithalamionu odhaluje smyslný podtext, jež dává ucelený pohled na homosexuální orientaci básníka a zároveň na geniálnost, s níž se v básni prolíná umělecká obrazotvornost, smyslnost i kněžství tohoto jezuity. Epithalamion v této perspektivě je závažným zpochybněním dosavadních značně váhavých životopisných prací o Hopkinsovi.
