Hlavním tématem diplomové práce jsou dvě významné etapy života Ferdinanda Augusta z Lobkowicz. První část je zaměřena na jeho kavalírské cesty, z nichž první probíhala v letech 1673-1674 a druhá v období mezi říjnem 1675 a červnem 1676. Z těchto cest se dochovalo velké množství pramenů – mj. korespondence, instrukce, cestovní deník a pro druhou z nich dokonce i cestovní zpráva, což umožňilo vytvořit si plastický náhled na danou problematiku. Významnou skutečností je, že z pramenů lze vyčíst i informace o období příprav na kavalíské cesty a o prvních měsících po návratu z druhé cesty. Analogii k takto široké pramenné základně nabízejí pouze cesty Dietrichštejnů a Heřmana Jakuba Černína z Chudenic. Druhá hlavní část diplomové práce se věnuje působení Ferdinanda Augusta z Lobkowicz na říšském sněmu v Řezně, kde v letech 1697/92 – 1698 zastával úřad principálního komisaře – tedy přímého císařova zástupce. Pro tuto kapitolu byly využity zejména prameny z vídeňských archivů. Práce potvrzuje obecné teze o důležitosti složitého dvorského ceremoniálu, který byl provázán se všemi každodenními aktivitami principálního komisaře. Zároveň je na příkladu bitvy u Zenty naznačeno, jakým způsobem byly na sněmu reflektovány důležité události, které se staly ve sledovaném období. Závěrem se autor na základě uvedených skutečností pokouší poukázat na úzkou provázanost kavalírských cest a následné kariéry Ferdinanda Augusta z Lobkowicz, což bylo primárním cílem této diplomové práce.
