Práce se zaměřuje na specifické poruchy učení (dyslexii, dysgrafii a dysortografii) a na postoje učitelů na ZŠ k těmto vybraným specifickým poruchám učení. V teoretické části se bakalářská práce zabývá především terminologií a legislativou, která se ke specifickým poruchám učení vztahuje. Součástí práce je také vlastní empirické šetření, které bylo provedeno na pěti základních školách v mikroregionu Tanvaldsko. Z dotazníkového šetření vyplývá, že učitelé se v oblasti specifických poruch učení neustále sebevzdělávají.
