Abstrakt:
Práce se zabývá problematikou "hinduistického" nacionalismu, náboženskou otázkou mezi "hinduisty" a muslimy. Začátek práce popisuje etablování muslimů na Indickém subkontinentu a důsledky tohoto procesu. Dále je sledován příchod Britů do Indie, počátek jejich vlády se zaměřením na náboženské, společenské a politické dění Indie od 18. století do roku 1947, kdy dochází k rozdělení Indie na dva separátní státy Pákistán a Indii. Práce rovněž sleduje na akademické rovině vedené diskuse popisující tyto termíny: "hinduistická" renesance, "hinduismus", nacionalismus. Hlavní část práce však tvoří "hinduistický" nacionalismus. Je sledována diskuse nad jeho zrodem, formováním, ideologickýmmi kořeny, přičemž jsou důkladněji popisány především tři osobnosti, které na poli "hinduistického" nacionalismu sehráli významné role, jsou to: ideologický zakladatel „hinduistického" nacionalismu Vinájak Dámodár Sávarkar, zakladatel polovojenského Národního svazu dobrovolníků RSS Kešav Baliram Hédgévar a jeho nástupce Mádhav Sádašiv Gólvalkár. Zevrubněji se práce zabývá právě touto organizací. V roce 1992 dochází ve městě Ajódhja ve státě Uttarpradéš k destrukci Báburovy mešity – tento akt je v práci důkladně rozebrán a je sledován jakožto výsledek aktivit RSS a k němu přidružených organizací.
