Abstrakt:
Příspěvek rozlišuje dva západní přístupy k islámu (první spojený s vysvětlováním islámu zvenčí, druhý spojený se snahou porozumět víře muslimů). Popisuje tradiční přístupy křesťanských a postkřesťanských autorů a nové přístupy průkopníků křesťansko-muslimského dialogu. Poukazuje jak na podobnosti mezi dezinterpretováním islámu premoderními křesťany a moderními ateisty, tak také na skutečnost, že ateistické dezinterpretace jejich vlastní víry pomohly některým křesťanům uvidět v novém světle předsudky vůči islámu.