Abstrakt:
Příspěvek je změřen na možnosti koordinace jízdního řádu spojů různých linek na jejich společných úsecích. Záměrem je vytvoření tzv. prokladů, které zkracují následný časový rozestup spojů na koordinovaných úsecích tam, kde je to vhodné. Těžištěm článku je síťový přístup k této problematice, neboť koordinace na jednom úseku může zhoršit koordinaci na úsecích jiných. Představen je vytvořený model síťové optimalizace, který vzniknul jako výsledek diplomové práce na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice a jeho aplikace v podmínkách MHD Pardubice. Dále jsou prezentovány a diskutovány možnosti využití této metody v prostředí železnice, popř. IDS.
