Abstrakt:
V následující studii na textech Ladislava Hejdánka ukážeme, že existuje specifický, filosoficko-vzdělávací koncept Charty 77 a nepolitické politiky obecně, jemuž nevládnou žádné konkrétní programy a rozvrhy. Dokonce ani zákonnost, dodržování lidských práv a morálka přes své zásadní postavení nejsou prvním a posledním cílem Charty. Přes zřeknutí se programu nicméně nemá této neúčelové iniciativě vládnout relativismus. Rozhodující charakteristiky a působení Charty, jež v následujícím textu přiblížíme, vyplývají ze specifického vztahu k specifické pravdě. Takto z hlediska politiky minimalisticky a z hlediska kultury či dokonce filosofie maximalisticky koncipovaná Charta a nepolitická politika se ukazuje jako iniciativa schopná udržovat vstřícný vztah k pravdě i v širší společnosti a politice.
