Abstrakt:
Článek sleduje dvojí cíl. Zaprvé ukazuje spojení mezi popisem orientálních kultur v českých středoškolských učebnicích a ranými teoriemi vývoje náboženství. Na příkladech vysvětlování islámu a hinduismu je zřejmé, jak současné učební materiály stále reprodukují osvícenské myšlenky o primitivním náboženství. Zvláště Humovo vysvětlení původu náboženství zůstává a s ním i hodnocení orientálních kultur, byť to je někdy spíše implicitní. Druhý cíl je analýza předpokladů, ze kterých David Hume při svém promýšlení původu a vývoje náboženství vycházel. Oproti rozšířenému přesvědčení, že vysvětlení tohoto osvícence je vědeckým, nikoliv náboženským, ukazuje článek závislost Humových úvah na přijetí několika zásadních teologických představ, například existence biblického Boha.
