Abstrakt:
"Kníže Ferdinand z Ditrichštejna bývá (nikoli nadarmo) považován za nejdokonaleji informovaného příslušníka dvora Leopolda I. Jeho promyšlené komunikační strategie patří mezi dnešními badateli k oblíbeným tématům stejně jako jeho bohatá a rozvětvená informační síť, která jej pojila jak s těmi nejmocnějšími a nejvlivnějšími osobnostmi jeho doby, tak i s řadou na první pohled méně významných lidí, kteří mu ovšem zprostředkovávali čerstvé zprávy a cenné služby. Při snahách o zajištění jednoho ze svých mladších synů, pro něhož naplánoval budoucnost vysokého duchovního hodnostáře a nástupce slavného předka, kardinála Františka, byl kníže nucen shromažďovat informace o zákulisí a fungování různých církevních institucí a udržovat kontakty s vlivnými i méně vlivnými osobami v hierarchii katolické církve: s agenty pohybujícími se v tomto prostředí, kanovníky, (arci)biskupy, kardinály a zprostředkovaně také s papežem. Tato část jeho informační sítě se ovšem dosud netěšila zájmu badatelek a badatelů. Záměrem předložené studie není a ani nemůže být její podrobné rozkrytí, ale spíše přiblížení tohoto zajímavého tématu a snad i dodání inspirace těm, které láká nahlížet na boj o duchovní úřady z hlediska komunikačních strategií jednotlivých aktérů."
