Abstrakt:
Práce se zabývá konceptuálním a filosofickým pozadím kognitivních a fenomenologických přístupů v religionistice. Jako hlavní problém skrytý za obtížemi těchto přístupů a jejich případného propojování v rámci novějších kognitivních přístupů, identifikuje vztah mysli a těla, respektive otázku mentální kauzace. Pokouší se ukázat, jak se konceptuální obtíže identifikované v rámci filosofie mysli promítají do religionistických teorií a metod. Zároveň argumentuje pro úzkou souvislost mezi zastávanou teorií mysli a preferovaným pojetím významu a ukazuje, jak epifenomenalismus ve vztahu k vědomí vede k eliminaci role významů při vysvětlování lidského chování.
