Bakalářská práce Tematizace otcovství v prózách Jarmily Glazarové a Václava Řezáče přelomu 30. a 40. let 20. století se převážně týká zkoumání povahy a funkce literárního hrdiny z hlediska archetypu otce a jeho historického vývoje.
Práce je rozdělena do dvou částí: první, teoretická část je zaměřena na objasnění postavy otce, jeho archetypální vývoj a kontext historie otcovství. Je psaná za pomocí několika odborných knih, z nichž asi nejdůležitějším průvodcem pro mě byl Luigi Zoja a jeho dílo Soumrak otců, kde využívám jeho textů i z hlediska antropologie a kulturních dějin. Pomocnou ruku mi při psaní práce svými díly podali i Ludmila Trapková či Zdeněk Matějček, kteří mi podobu otce vysvětlili z hlediska psychologie.
Druhá, praktická část se nejprve věnuje autorům samotným, kde pro mne velkým přínosem byl František Götz či dokumenty Památníku národního písemnictví České republiky ve Starých Hradech u Jičína. Následně je pak již moje práce konkrétně zaměřena na jednotlivé literární postavy otců ve vybraných dílech, analyzuje jejich funkci i psychologický rozměr ve vztahu k hlavní linii děje i k hlavním hrdinům vybraných děl. Zde jsem se opírala například o práce Marie Mravcové, která dokázala detailně postihnout vývoj díla Jarmily Glazarové.
Závěrem chci objasnit a přiblížit vybrané mužské postavy, na první pohled druhořadé, které ale vystupují pod tíhou nových okolností ze svých "ulit" a vnášejí do celkové významové výstavby díla nové, specifické motivy.
