Cílem této studijní opory je detailní seznámení se s dnes používanými trakčními napájecími (DC a AC) soustavami pro kolejová vozidla, jejich charakteristikou a využitím včetně příkladů a popisu základních technologických prvků používaných u jednotlivých systémů. Skutečnost, že se elektrická trakce dlouhodobě jeví jako jedna z nejekonomičtějších (především s rostoucím
objemem přepravovaného zboží a vzdáleností dopravy) a ekologicky nejšetrnějších způsobů dopravy (doprava v městských aglomeracích), vede k požadavkům na její další rozvoj a rozšíření v budoucnu. Toto je patrné i ze Střednědobého plánu rozvoje dopravní infrastruktury s dlouhodobým výhledem (Dopravní sektorová strategie 2. Fáze z 31.8.2013, Kniha 5 - Principy
a cíle Dopravních strategií.), kde jsou, mimo jiné, uvedena následující východiska týkající se oblasti železniční dopravy v rámci EU: • Do roku 2030 převedení 30 % silniční přepravy nákladu nad 300 km na jiné druhy dopravy, jako např. na železniční či vnitrozemskou vodní dopravu, a do roku 2050 dokonce více než 50 %.
• Dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 a globální sítě do roku 2050.
• Dokončení evropské vysokorychlostní železniční sítě do roku 2050.
• Většina objemu přepravy cestujících na střední vzdálenost by do roku 2050 měla
probíhat po železnici.
• Do roku 2050 propojení všech letišť na hlavní síti na železniční síť.
Současně s tím by mělo dojít k většímu využití železniční dopravy na elektrizovaných tratích pro příměstskou, aglomerační i městskou dopravu. Všechny tyto aspekty kladou velký důraz na interoperabilitu na všech úrovních železniční dopravy, tedy i v oblasti napájení. V současné době je problematika různých napájecích systémů v národním i nadnárodním měřítku řešena používáním moderních vícesystémových vozidel, která umožňují přechod mezi jednotlivými systémy bez přerušení provozu.
