Abstrakt:
Povolání sestry patří z hlediska odborné přípravy i požadavků na profesní výkon mezi velmi náročné a od sester vyžaduje velkou psychickou odolnost
a zároveň určitou vyrovnanost se sebou
samým. Proto je v tomto povolání velmi
důležitá pracovní spokojenost, která úzce souvisí s motivací. Její nedostatek má za následek nejen samotnou demotivaci, ale i pracovní nespokojenost.
Cílem tohoto výzkumu byla snaha porozumět
všem aspektům pracovní motivace a demotivace povolání všeobecné sestry a zároveň prozkoumat pracovní spokojenost a nespokojenost. Z těchto
důvodů bylo vhodné zvolit kvalitativní metodu šetření (polostrukturovaný rozhovor), která je osobnější, a jejíž pomocí je možné proniknout do dané problematiky hlouběji. Objektem tohoto výzkumného šetření byly partnerské nebo
manželské dvojice s různou délkou společného
soužití, přičemž jeden z páru pracuje ve zdravotnictví jako všeobecná sestra. Celkový počet respondentů byl 16, z toho 8 žen, sester a 8 mužů, partnerů sester. Z výzkumného šetření
vyplynulo, že náročnost povolání spolu s nepříznivou pracovní atmosférou, která je spojena s týmovou nesoudržností, respondentky velmi často demotivuje, a naopak radost z práce s možností
seberealizace je motivuje. S otázkou pracovní motivace a demotivace úzce souvisí i pracovní spokojenost, kterou respondentky spojují nejen s dostatečným finančním ohodnocením, ale i zaujetím pro svou práci. Zvyšující se administrativa spolu s nespokojeností s výší finančního ohodnocení a pracovní atmosféra působí u respondentek
pracovní nespokojenost. Respondentky jsou velmi kritické ke svému povolání, více než jejich partneři. Tento postoj pramení především z jejich demotivace a pracovní nespokojenosti, která je
způsobena nejen finančním ohodnocením, zvyšujícím se tlakem ze strany managementu zdravotnického zařízení, ale především pracovní atmosférou daného
oddělení.
