Tato práce zkoumá letopis pražského měšťana Františka Vácslava Felíře z let 1723-1756 z pohledu interpretačních možností tohoto historického pramene. Nastiňuje profil osobnosti autora na základně dochovaných archivních pramenů i textové analýzy postojů k různým objektům. Zamýšlí se nad pramenem jako výsledkem i prostředkem komunikačního procesu, analyzuje vybrané zdroje informací, které sloužily jako podklad pro jeho sepsání, a porovnává rozdílnost dvou paralelních verzí textu. Závěrečná kapitola pak nabízí i rekonstrukci geografického horizontu autora. Práce tak přispívá k poznání kronikářské praxe 18. století.
