Abstrakt:
Tématem práce jsou ideje lásky a harmonie, které Komenský promýšlel v souvislosti se svou ontologií, gnoseologií, etikou a politikou. V první kapitole je stručně pojednáno o lásce a harmonii vzhledem ke vztahu Komenského k filosofické tradici. Je tu naznačen původ a vývoj těchto myšlenek. Druhá kapitola je zaměřena k harmonii jakožto ontologické a gnoseologické kategorii. Rovněž je tu přihlédnuto ke Komenského ranému pansofickému spisu Pansophiae prodromus (Předchůdce Vševědy). Třetí kapitola je věnována etické problematice. Láska a harmonie jsou pro Komenského ctnosti, na nichž mají být vybudovány lidské vztahy v rámci společného stýkání se a obývání tohoto světa. Komenský o tomto tématu pojednává hlavně v Mundus moralis (Světě mravním), tj. v šestém stupni Pansofie Obecné porady o nápravě věcí lidských. Jsou to i důležité principy jeho všenápravy (filosofie, politiky a náboženství). Čtvrtá, poslední kapitola se zamýšlí nad aktuálním významem Komenského myšlenek o lásce a harmonii. Opírá se především o komeniologické studie Jana Patočky.
