Buddhistické učení představuje cestu osvobození a rozvinutí duchovního potenciálu. Toto učení nabízí celou řadu praxí a metod, které jsou spojené se smrtí. Nicméně buddhismus jako takový nelze považovat za náboženství smrti. Cílem celé práce je představit praxe a chápání smrti v buddhismu v tradičním i západním prostředí. Porozumění smrti a umírání je představeno třemi skupinami, které působí v České republice a navazují na tři hlavní tradice buddhistického učení. První kapitola rozpracovává témata jako je: smrt v buddhismu, smrt Buddhy Šákjamuniho, obecné pochopení a praxe používané ve všech hlavních směrech, motivy buddhistické přípravy na smrt a také buddhistický přístup k sebevraždě. Druhá kapitola představuje praxe a chápání smrti v théravádovém učení společně se skupinou Buddha Mangala. Ve třetí kapitole je pochopení mahájánového buddhismu a školy Sótó. Čtvrtá kapitola nabízí pohled a praxe vadžrajánového učení a komunity Dzogčhenu. Závěr práce obsahuje sumarizaci výsledků.
