Studijní obor:Technologie makromolekulárních látek
Abstrakt:
Cílem disertační práce bylo sledovat vliv kaučukových směsí na povrchové vlastnosti pryžových návleků, používaných pro laserem vypalované tiskové formy, rozprostírání tiskové barvy na povrchu pryžových vzorků, štěpení barvy a přenos barvy při tisku ve flexotisku. Ve flexotisku se používají nízkoviskozní tiskové barvy a pružné flexibilní tiskové formy, proto musí být tlak mezi formovým válcem a potiskovaným substrátem nízký. Kvalita tisku, které lze flexotiskem dosáhnout, je zpravidla nižší než při použití techniky ofsetového tisku, ale použití nových tiskových forem a jim přizpůsobených tiskových barev a tiskových strojů může vest k podstatnému zlepšení kvality flexotisku. Použití tiskových forem ve formě návleků velmi positivně přispělo ke zvýšení kvality tisku. Bezešvé tiskové návleky vyráběné digitálním postupem jsou již na trhu. Jsou srovnatelné s hlubotiskovými válci pokud se týká možnosti nepřetržitého tisku (bez netisknoucího proužku). Nejkvalitnější pryžové tiskové formy lze získat vypálením tiskového reliéfu pomocí laserového paprsku do povrchu dokonale vyhlazených válců (návleků). V naší studii bylo použito téměř 80 pryžových návleků zhotovených z ethylenpropylenové (EPDM), butadienstyrenové (SBR), přírodní (NR), butadienakrylonitrilové (NBR) a silikonové (MVQ) pryže. Vzorky byly připraveny z různých pryžových směsí, plniv, aditiv a s rozdílnou úpravou povrchu. Testované vzorky návleků z různých kaučukových směsí byly charakterizovány mechanickými parametry (např. tvrdostí, povrchovou hladkostí), snímky z optické a elektronové mikroskopie, volnou povrchovou energií a XRF (X-ray fluorescence). Vliv povrchových vlastností pryžových návleků na účinnost přenosu tiskové barvy na papír nebo polymerní fólie byl studován za statických i dynamických podmínek. Ke zvýšení povrchové energie pryžových vzorků byly použity tři experimentální metody: úprava povrchu vzorků pomocí atmosférické plasmy, osvit CO2 laserem a vystavení vzorků proudu urychlených elektronů. Povrchová energie pryžových vzorků byla stanovena měřením kontaktního úhlu standardních kapalin (metoda "přisedlé kapky"), stejnou metodou byla sledována schopnost smáčení povrchu pryže tiskovou barvou. Pro sledování přenosu tiskové barvy bylo pro statické zkoušky zkonstruováno speciální laboratorní zařízení a pro dynamické zkoušky byl použit flexotiskový nátiskový stroj. Výsledky laboratorních testů účinnosti přenosu tiskové barvy bez použití tlaku byly srovnatelné s laboratorními tiskovými zkouškami. Získané výsledky prokázaly podstatný vliv vlastností povrchů pryží (povrchová energie, drsnost povrchu) na účinnost přenosu tiskové barvy a možnost efektivní metody úpravy povrchu tisknoucích ploch během obvyklého procesu vytváření tiskové formy CO2 laserem v osvitové jednotce.