Abstrakt:
Práce pojednává o genezi myšlení Otakara Pertolda, filosofa, etnologa a zakladatele československé religionistiky. Všímá si vlivů, kterým byl vystaven, především jeho angažovanosti proti klerikalismu, dále vlivu studií a jeho profesorů, a východisek marxismu-leninismu, jehož vliv se u něj začal uplatňovat po druhé světové válce, a který vedl k založení katedry vědeckého ateismu. Vliv studií přinášející do Pertoldova života postoje pozitivistické vědy a marxistická hlediska jsou v práci zohledněny především na příkladu názorů na původ a definici náboženství, včetně metodologických postupů. Práce blíže neobjasňuje poplatnost myšlení O. Pertolda dobovým majoritním proudům.