Abstrakt:
Po obecné teorii systémů (L. v. Bertalanffy) a matematické teorii systémů (M. Mesarovic) nastupuje sociální teorie systémů (STS) jako sjednocující rámec pro interpretaci bezpočtu sociálních analýz. K teoretickým zdrojům STS patří zejména teoretická sociologie (T. Parsons, J. Habermas, N. Luhmann) a k metodologickým nástrojům věda o řízení. Diskutují se tři pojetí sociálních systémů: koncepce diskurzu v životním světě, koncepce autopoiese a koncepce komponentových systémů.