Cílem diplomové práce bylo objasnit význam inhibice reparace radiačního poškození DNA lidských T-lymfocytárních leukemických buněk MOLT-4 a sledovat změny proteinů účastnících se buněčné signalizace vedoucí k reparaci poškození DNA či indukci apoptózy. Zaměřili jsme se na vliv specifického inhibitoru DNA-dependetní proteinkinasy, NU7026. Práce popisuje problematiku vlivu ionizujícího záření na mechanismy vedoucí k reakci buněk na poškození DNA na molekulární a buněčné úrovni. Byly využity metody stanovení apoptózy (stanovení viability buněk a průtokově cytometrická měření) a imunodetekce exprese a post-translačních modifikací proteinů (Western blotting) účastnících se zmíněných signálních drah (substráty ATM kinasy a další proteiny). Z námi získaných výsledků vyplývá, že při kombinovaném použití inhibitoru NU7026 (v ještě netoxické koncentraci) spolu s nízkými (v klinické terapii relevantními) dávkami ionizujícího záření dochází k potenciaci cytotoxických účinků obou nox na nádorové buňky. Tato kombinace si zaslouží další pozornost při hledání nových strategií kombinované léčby nádorových onemocnění.