http://hdl.handle.net/10195/5787 Thu, 23 May 2013 01:36:11 GMT 2013-05-23T01:36:11Z http://hdl.handle.net/10195/47477 Title: Potenciál enzymové katalýzy pro transesterifikaci olejů Authors: Šnajdrová, Veronika Abstract: Práce je zaměřena na enzymatickou katalýzu při výrobě bionafty, která se v dnešní době vyrábí zejména homogenně bazickou katalýzou.Enzymy jsou přírodní, živočišné nebo rostlinné katalyzátory, které urychlují a umožňují průběh biochemických reakcí. V případě přípravy bionafty se jako enzymatické katalyzátory používají různé druhy lipáz, kde mezi nejpoužívanější patří lipázy z rodu Pseudomonas fluorescens a cepacia, Candida antarctica a rugosa, dále Rhizopus delemar a oryzae, Mucor miehei, Geotrichum candidum, Thermomyces lunigonosa a Aspergillus niger.Výhodou enzymatické katalýzy je nízká teplota reakce (v rozmezí 20 ? 60 °C) a na rozdíl od homogenního katalyzátoru ho lze použít vícekrát. Nevýhodou je dlouhý čas reakce (desítky hodin). V mé práci jsou popsány faktory ovlivňující výtěžek esterů z různých olejů nebo tuků např.: způsob přípravy lipáz, výběr vhodného organického rozpouštědla, molární poměr substrátu a enzymu, teplota, pH, přídavek vody. Sun, 01 Jan 2012 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10195/47477 2012-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10195/47384 Title: Možnosti přípravy bionafty kyselou katalýzou Authors: Hofírek, Tomáš Abstract: Bionafta je jedním z mnoha obnovitelných zdrojů paliv. Výhodou bionafty je především nižší obsah emisí a také menší opotřebování motoru než při užití nafty fosilní. Bionafta se vyrábí transesterifikací rostlinných olejů nebo tuků a olejů nízké kvality spolu s alkoholem. Reakce může být katalyzována homogenním nebo heterogenním katalyzátorem a to jak kyselým, tak i bázickým. Další možností přípravy může být enzymatická katalýza nebo reakce nekatalyzovaná. Mezi používané kyselé homogenní katalyzátory řadíme především silné minerální kyselin, Lewisovy kyseliny a organické sulfonové kyseliny. Jako heterogenní kyselé katalyzátory lze uvést, oxidy na bázi titanu, zirkonia a cínu, dále zeolity, sulfonované iontovýměnné pryskyřice, sulfonovaný mezoporézní oxid křemičitý nebo sulfonované katalyzátory na bázi uhlíku. Hlavní předností těchto heterogenních katalyzátorů je možnost užití v kontinuální výrobě, vícenásobná použitelnost a zamezení vzniku mýdel bočnou reakcí. V experimentální části byla bionafta připravena pomocí homogenního bázického katalyzátoru a byly stanoveny některé její parametry. Dále byla zkoumána efektivita kyselého zeolitu ZSM-5 v esterifikaci a transesterifikaci kyseliny olejové resp. řepkového oleje. Sun, 01 Jan 2012 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10195/47384 2012-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10195/47385 Title: Krystalizace vody v podchlazených roztocích cukrů Authors: Martinková, Simona Abstract: Tato bakalářská práce se zabývá studiem krystalizace vody v podchlazených roztocích cukrů (30 hmot.% sacharózy a 30 hmot.% glukózy). V teoretické části jsou popsány vznik, růst a rekrystalizace krystalů ledu, vliv sacharidů a podchlazení na krystalizaci, morfologie krystalů ledu a některé experimentální metody používané při výzkumu krystalizace ledu v podchlazených vodných roztocích sacharidů. Experimentální část práce je zaměřena na studium růstu krystalů ledu ve vodných roztocích sacharózy a glukózy a teploty tání v těchto roztocích. Sun, 01 Jan 2012 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10195/47385 2012-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10195/46416 Title: Charakterizace Ni-částic v Ni-alumina katalyzátorech a studium jejich aktivity v ODH lehkých uhlovodíků Authors: Kout, Martin Abstract: Diplomová práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci Ni-alumina katalyzátorů s rozdílnou distribucí Ni-částic. Katalyzátory byly připraveny klasickou impregnační metodou s využitím stejného prekurzoru aktivních částic, jednotného postupu přípravy, předúpravy materiálu, ale s využitím odlišných alumina matric. K charakterizaci materiálů bylo využito teplotně programované redukce vodíkem (H2-TPR), difuzně-reflektanční spektroskopie v UV-Vis oblasti (DRS UV-Vis) a rentgenové difrakce (XRD). Připravené katalyzátory byly následně testovány v oxidativní dehydrogenaci (ODH) lehkých uhlovodíků (ethan a propan). V závěru práce je diskutována aktivita jednotlivých částic přítomných v Ni-alumina katalyzátorech. Sun, 01 Jan 2012 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10195/46416 2012-01-01T00:00:00Z