<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rdf:RDF xmlns:rdf="http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#" xmlns="http://purl.org/rss/1.0/" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
  <channel rdf:about="http://hdl.handle.net/10195/5788">
    <title>DSpace Collection:</title>
    <link>http://hdl.handle.net/10195/5788</link>
    <description />
    <items>
      <rdf:Seq>
        <rdf:li rdf:resource="http://hdl.handle.net/10195/47477" />
        <rdf:li rdf:resource="http://hdl.handle.net/10195/47385" />
        <rdf:li rdf:resource="http://hdl.handle.net/10195/47384" />
        <rdf:li rdf:resource="http://hdl.handle.net/10195/40848" />
      </rdf:Seq>
    </items>
    <dc:date>2013-05-18T13:10:33Z</dc:date>
  </channel>
  <item rdf:about="http://hdl.handle.net/10195/47477">
    <title>Potenciál enzymové katalýzy pro transesterifikaci olejů</title>
    <link>http://hdl.handle.net/10195/47477</link>
    <description>Title: Potenciál enzymové katalýzy pro transesterifikaci olejů
Authors: Šnajdrová, Veronika
Abstract: Práce je zaměřena na enzymatickou katalýzu při výrobě bionafty, která se v dnešní době vyrábí zejména homogenně bazickou katalýzou.Enzymy jsou přírodní, živočišné nebo rostlinné katalyzátory, které urychlují a umožňují průběh biochemických reakcí. V případě přípravy bionafty se jako enzymatické katalyzátory používají různé druhy lipáz, kde mezi nejpoužívanější patří lipázy z rodu Pseudomonas fluorescens a cepacia, Candida antarctica a rugosa, dále Rhizopus delemar a oryzae, Mucor miehei, Geotrichum candidum, Thermomyces lunigonosa a Aspergillus niger.Výhodou enzymatické katalýzy je nízká teplota reakce (v rozmezí 20 ? 60 °C) a na rozdíl od homogenního katalyzátoru ho lze použít vícekrát. Nevýhodou je dlouhý čas reakce (desítky hodin).
V mé práci jsou popsány faktory ovlivňující výtěžek esterů z různých olejů nebo tuků např.: způsob přípravy lipáz, výběr vhodného organického rozpouštědla, molární poměr substrátu a enzymu, teplota, pH, přídavek vody.</description>
    <dc:date>2012-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </item>
  <item rdf:about="http://hdl.handle.net/10195/47385">
    <title>Krystalizace vody v podchlazených roztocích cukrů</title>
    <link>http://hdl.handle.net/10195/47385</link>
    <description>Title: Krystalizace vody v podchlazených roztocích cukrů
Authors: Martinková, Simona
Abstract: Tato bakalářská práce se zabývá studiem krystalizace vody v podchlazených roztocích cukrů (30 hmot.% sacharózy a 30 hmot.% glukózy). V teoretické části jsou popsány vznik, růst a rekrystalizace krystalů ledu, vliv sacharidů a podchlazení na krystalizaci, morfologie krystalů ledu a některé experimentální metody používané při výzkumu krystalizace ledu v podchlazených vodných roztocích sacharidů. Experimentální část práce je zaměřena na studium růstu krystalů ledu ve vodných roztocích sacharózy a glukózy a teploty tání v těchto roztocích.</description>
    <dc:date>2012-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </item>
  <item rdf:about="http://hdl.handle.net/10195/47384">
    <title>Možnosti přípravy bionafty kyselou katalýzou</title>
    <link>http://hdl.handle.net/10195/47384</link>
    <description>Title: Možnosti přípravy bionafty kyselou katalýzou
Authors: Hofírek, Tomáš
Abstract: Bionafta je jedním z mnoha obnovitelných zdrojů paliv. Výhodou bionafty je především nižší obsah emisí a také menší opotřebování motoru než při užití nafty fosilní. Bionafta se vyrábí transesterifikací rostlinných olejů nebo tuků a olejů nízké kvality spolu s alkoholem. Reakce může být katalyzována homogenním nebo heterogenním katalyzátorem a to jak kyselým, tak i bázickým. Další možností přípravy může být enzymatická katalýza nebo reakce nekatalyzovaná. Mezi používané kyselé homogenní katalyzátory řadíme především silné minerální kyselin, Lewisovy kyseliny a organické sulfonové kyseliny. Jako heterogenní kyselé katalyzátory lze uvést, oxidy na bázi titanu, zirkonia a cínu, dále zeolity, sulfonované iontovýměnné pryskyřice, sulfonovaný mezoporézní oxid křemičitý nebo sulfonované katalyzátory na bázi uhlíku. Hlavní předností těchto heterogenních katalyzátorů je možnost užití v kontinuální výrobě, vícenásobná použitelnost a zamezení vzniku mýdel bočnou reakcí.    
V experimentální části byla bionafta připravena pomocí homogenního bázického katalyzátoru a byly stanoveny některé její parametry. Dále byla zkoumána efektivita kyselého zeolitu ZSM-5 v esterifikaci a transesterifikaci kyseliny olejové resp. řepkového oleje.</description>
    <dc:date>2012-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </item>
  <item rdf:about="http://hdl.handle.net/10195/40848">
    <title>Stanovení spalného tepla v uhlí.</title>
    <link>http://hdl.handle.net/10195/40848</link>
    <description>Title: Stanovení spalného tepla v uhlí.
Authors: Mrlinová, Kateřina
Abstract: Práce je věnována stanovení spalného tepla v černém uhlí. Pomocí kalorimetru IKA C 5000 byly změřeny spalná tepla ve vzorcích sesypů a v dílčích vzorcích. Dále byly stanoveny obsahy popela a vody. Naměřené hodnoty byly porovnány s teoreticky vypočítanými hodnotami.</description>
    <dc:date>2011-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </item>
</rdf:RDF>

