<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rdf:RDF xmlns:rdf="http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#" xmlns="http://purl.org/rss/1.0/" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
  <channel rdf:about="http://hdl.handle.net/10195/5787">
    <title>DSpace Community:</title>
    <link>http://hdl.handle.net/10195/5787</link>
    <description />
    <items>
      <rdf:Seq>
        <rdf:li rdf:resource="http://hdl.handle.net/10195/47477" />
        <rdf:li rdf:resource="http://hdl.handle.net/10195/47384" />
        <rdf:li rdf:resource="http://hdl.handle.net/10195/46416" />
        <rdf:li rdf:resource="http://hdl.handle.net/10195/46250" />
      </rdf:Seq>
    </items>
    <dc:date>2013-05-24T08:36:39Z</dc:date>
  </channel>
  <item rdf:about="http://hdl.handle.net/10195/47477">
    <title>Potenciál enzymové katalýzy pro transesterifikaci olejů</title>
    <link>http://hdl.handle.net/10195/47477</link>
    <description>Title: Potenciál enzymové katalýzy pro transesterifikaci olejů
Authors: Šnajdrová, Veronika
Abstract: Práce je zaměřena na enzymatickou katalýzu při výrobě bionafty, která se v dnešní době vyrábí zejména homogenně bazickou katalýzou.Enzymy jsou přírodní, živočišné nebo rostlinné katalyzátory, které urychlují a umožňují průběh biochemických reakcí. V případě přípravy bionafty se jako enzymatické katalyzátory používají různé druhy lipáz, kde mezi nejpoužívanější patří lipázy z rodu Pseudomonas fluorescens a cepacia, Candida antarctica a rugosa, dále Rhizopus delemar a oryzae, Mucor miehei, Geotrichum candidum, Thermomyces lunigonosa a Aspergillus niger.Výhodou enzymatické katalýzy je nízká teplota reakce (v rozmezí 20 ? 60 °C) a na rozdíl od homogenního katalyzátoru ho lze použít vícekrát. Nevýhodou je dlouhý čas reakce (desítky hodin).
V mé práci jsou popsány faktory ovlivňující výtěžek esterů z různých olejů nebo tuků např.: způsob přípravy lipáz, výběr vhodného organického rozpouštědla, molární poměr substrátu a enzymu, teplota, pH, přídavek vody.</description>
    <dc:date>2012-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </item>
  <item rdf:about="http://hdl.handle.net/10195/47384">
    <title>Možnosti přípravy bionafty kyselou katalýzou</title>
    <link>http://hdl.handle.net/10195/47384</link>
    <description>Title: Možnosti přípravy bionafty kyselou katalýzou
Authors: Hofírek, Tomáš
Abstract: Bionafta je jedním z mnoha obnovitelných zdrojů paliv. Výhodou bionafty je především nižší obsah emisí a také menší opotřebování motoru než při užití nafty fosilní. Bionafta se vyrábí transesterifikací rostlinných olejů nebo tuků a olejů nízké kvality spolu s alkoholem. Reakce může být katalyzována homogenním nebo heterogenním katalyzátorem a to jak kyselým, tak i bázickým. Další možností přípravy může být enzymatická katalýza nebo reakce nekatalyzovaná. Mezi používané kyselé homogenní katalyzátory řadíme především silné minerální kyselin, Lewisovy kyseliny a organické sulfonové kyseliny. Jako heterogenní kyselé katalyzátory lze uvést, oxidy na bázi titanu, zirkonia a cínu, dále zeolity, sulfonované iontovýměnné pryskyřice, sulfonovaný mezoporézní oxid křemičitý nebo sulfonované katalyzátory na bázi uhlíku. Hlavní předností těchto heterogenních katalyzátorů je možnost užití v kontinuální výrobě, vícenásobná použitelnost a zamezení vzniku mýdel bočnou reakcí.    
V experimentální části byla bionafta připravena pomocí homogenního bázického katalyzátoru a byly stanoveny některé její parametry. Dále byla zkoumána efektivita kyselého zeolitu ZSM-5 v esterifikaci a transesterifikaci kyseliny olejové resp. řepkového oleje.</description>
    <dc:date>2012-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </item>
  <item rdf:about="http://hdl.handle.net/10195/46416">
    <title>Charakterizace Ni-částic v Ni-alumina katalyzátorech a studium jejich aktivity v ODH lehkých uhlovodíků</title>
    <link>http://hdl.handle.net/10195/46416</link>
    <description>Title: Charakterizace Ni-částic v Ni-alumina katalyzátorech a studium jejich aktivity v ODH lehkých uhlovodíků
Authors: Kout, Martin
Abstract: Diplomová práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci Ni-alumina katalyzátorů s rozdílnou distribucí Ni-částic. Katalyzátory byly připraveny klasickou impregnační metodou s využitím stejného prekurzoru aktivních částic, jednotného postupu přípravy, předúpravy materiálu, ale s využitím odlišných alumina matric. K charakterizaci materiálů bylo využito teplotně programované redukce vodíkem (H2-TPR), difuzně-reflektanční spektroskopie v UV-Vis oblasti (DRS UV-Vis) a rentgenové difrakce (XRD). Připravené katalyzátory byly následně testovány v oxidativní dehydrogenaci (ODH) lehkých uhlovodíků (ethan a propan). V závěru práce je diskutována aktivita jednotlivých částic přítomných v Ni-alumina katalyzátorech.</description>
    <dc:date>2012-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </item>
  <item rdf:about="http://hdl.handle.net/10195/46250">
    <title>Vnitřní standardy při studiu zeolitových matric pomocí IČ spektroskopie</title>
    <link>http://hdl.handle.net/10195/46250</link>
    <description>Title: Vnitřní standardy při studiu zeolitových matric pomocí IČ spektroskopie
Authors: Balatka, Leoš
Abstract: Předmětem této diplomové práce bylo studium skeletu sodalitových zeolitů struktury FAU bohatých na mřížkový hliník a dále pak vysoko-silikátových pentasilových zeolitů struktury FER pomocí IČ spektroskopie s využitím KBr techniky a transmisní techniky tenkých destiček zeolitů. Byl studován vliv (i) topologie matrice, (ii) koncentrace mřížkových Al atomů a (ii) druhu mimomřížkového kationtu na charakter spektra skeletu zeolitu. Možnosti přenesení kvantitativních experimentálních dat měření IČ spektroskopie (povrchových) komplexů získaných na dané struktuře zeolitu na zeolit s odlišnou topologií a koncentrací iontů je předmětem diskuze této diplomové práce. Toto přenesení souvisí s normováním infračervených spekter dle vnitřních standardů zeolitických systémů, které představují overtony (1. vyšší vibrace) skeletu a vibrace koncových (terminálních) silanolových skupin. Jako rozšiřující informace bylo probráno přenesení kvantitativních dat ze IČ spektroskopie při různých teplotách.</description>
    <dc:date>2012-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </item>
</rdf:RDF>

