Katedra filosofie a religionistiky / Department of Philosophy and Religious Studies
https://hdl.handle.net/10195/3873
2024-03-19T06:27:21ZFilosofie existence Gabriela Marcela
https://hdl.handle.net/10195/37942
Filosofie existence Gabriela Marcela
Malinská, Martina
Práce se věnuje filosofii existence Gabriela Marcela. Nejdůležitějšími body jsou situace, dualita mít nebo být a naděje. Spojovacím článkem těchto tří bodů je vlastnický modus Já-mám. Marcelův pohled na situaci soudobého člověka je zde pouze nastíněn. Díky tomu vyniknou podmínky, za kterých dochází k přeceňování jmění. Vlastnický modus je zde zpracován s ohledem na formy vlastnění. Jedna z kapitol se také věnuje prototypickému jmění těla. Práce navíc obsahuje několik srovnání mezi Marcelem a Jean Paul Sartrem. Tato srovnání jsou uváděna pouze pro ujasnění Marcelových myšlenek. Nejsou tedy zahrnuta pod žádné speciální téma. Poslední část práce se věnuje naději, která podle Marcela překonává vlastnický modus.
2010-01-01T00:00:00ZFilosofie existence u Karl Jasperse
https://hdl.handle.net/10195/37921
Filosofie existence u Karl Jasperse
Klapáková, Lucie
Předložená bakalářská práce je zaměřena na filosofii existence, konkrétně na Karl Jasperse, významného psychiatra a filosofa 20. století, který je považován za jednoho z nejdůležitějších představitelů moderní filosofie existence. Úvod práce je zaměřen na filosofii existence obecně, srovnání názorů několika filosofů a jejich pojetí existence. První kapitola je věnována významnému filosofu 19. století, na kterého Jaspers navazuje, Sorenu Kierkegaardovi. Kierkegaard je zde uveden jako "otec" filosofie existence, jako filosof, na kterého navazovali nejvýznamnější představitelé existenciální filosofie: K. Jaspers, J. P. Sartre nebo M. Heidegger. Další část práce se zabývá filosofií Karl Jasperse, zkoumá Jaspersovy základní pojmy, které v jeho myšlení nabývají specifického významu, jsou to základní filosofické termíny jako: existence, transcendence, šifra, mezní situace. Práce vychází především z jeho děl: Duchovní situace doby, Šifry transcendence a Úvod do filosofie, z jeho dalších děl a ze sekundární literatury.
2010-01-01T00:00:00ZFilosofické předpoklady demokracie u T. G. Masaryka
https://hdl.handle.net/10195/37919
Filosofické předpoklady demokracie u T. G. Masaryka
Pintner, Jiří
Práce se zabývá filosofickými předpoklady demokracie u T. G. Masaryka. T. G. Masaryk zakládal demokracii na humanitních ideálech, které před ním rozvíjeli čeští obroditelé, němečtí filosofové jako například J. G. Herder a další. Pro Masaryka je ústředním pojmem humanita, která má být protikladem k starému absolutistickému způsobu vlády a hierarchickému církevnímu pokrytectví. Staré pořádky jsou světovou válkou vyvráceny a na nových státech je, aby se připojily k západnímu demokratickému světu. Pro demokracii je důležité vzdělání a svoboda projevu, bez těchto buď upadá do demagogie nebo se mění zpět v násilnou formu vlády. Demokracie nemůže být brána jen jako forma správy, možnost samostatnosti a paralelně nebudou v demokratické společnosti rozvíjeny ideály humanitní - lidský rozum, cit a svědomí. Tato upadlá, prázdná demokracie sklouzne ke konzumu, k "živočišnosti".
2010-01-01T00:00:00ZPojetí náboženství v díle Tomáše Garrigua Masaryka
https://hdl.handle.net/10195/37898
Pojetí náboženství v díle Tomáše Garrigua Masaryka
Cmár, Milan
Práce je věnována pojetí náboženství v díle Tomáše Garrigua Masaryka a to především v období let 1881-1904, kdy se nejvíce formovaly Masarykovy náboženské teze. Masarykovy názory na náboženství se utváří v jeho habilitačním díle Sebevraţda. Pozornost je kladena zejména na projekt nového náboženství, které bylo hlavním tématem Masarykovy filosofie náboženství. Nové náboženství je třeba pro moderního člověka, který přestal věřit církevnímu křesťanství. V rámci tohoto projektu je popsána Masarykova kritika křesťanství, pojmy náboženská svoboda a náboženská krize či nutnost mravnosti v rámci náboženství. Na konci práce se věnuji Masarykovu nahlížení na Ježíše jako na člověka a ne jako na Boha. Práce je uzavřena zamyšlením nad aktuálnosti Masarykových tezí pro dnešního člověka.
2010-01-01T00:00:00Z