<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
  <title>DSpace Collection:</title>
  <link rel="alternate" href="http://hdl.handle.net/10195/5788" />
  <subtitle />
  <id>http://hdl.handle.net/10195/5788</id>
  <updated>2013-05-26T01:10:44Z</updated>
  <dc:date>2013-05-26T01:10:44Z</dc:date>
  <entry>
    <title>Potenciál enzymové katalýzy pro transesterifikaci olejů</title>
    <link rel="alternate" href="http://hdl.handle.net/10195/47477" />
    <author>
      <name>Šnajdrová, Veronika</name>
    </author>
    <id>http://hdl.handle.net/10195/47477</id>
    <updated>2013-05-24T10:11:39Z</updated>
    <published>2012-01-01T00:00:00Z</published>
    <summary type="text">Title: Potenciál enzymové katalýzy pro transesterifikaci olejů
Authors: Šnajdrová, Veronika
Abstract: Práce je zaměřena na enzymatickou katalýzu při výrobě bionafty, která se v dnešní době vyrábí zejména homogenně bazickou katalýzou.Enzymy jsou přírodní, živočišné nebo rostlinné katalyzátory, které urychlují a umožňují průběh biochemických reakcí. V případě přípravy bionafty se jako enzymatické katalyzátory používají různé druhy lipáz, kde mezi nejpoužívanější patří lipázy z rodu Pseudomonas fluorescens a cepacia, Candida antarctica a rugosa, dále Rhizopus delemar a oryzae, Mucor miehei, Geotrichum candidum, Thermomyces lunigonosa a Aspergillus niger.Výhodou enzymatické katalýzy je nízká teplota reakce (v rozmezí 20 ? 60 °C) a na rozdíl od homogenního katalyzátoru ho lze použít vícekrát. Nevýhodou je dlouhý čas reakce (desítky hodin).&#xD;
V mé práci jsou popsány faktory ovlivňující výtěžek esterů z různých olejů nebo tuků např.: způsob přípravy lipáz, výběr vhodného organického rozpouštědla, molární poměr substrátu a enzymu, teplota, pH, přídavek vody.</summary>
    <dc:date>2012-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </entry>
  <entry>
    <title>Možnosti přípravy bionafty kyselou katalýzou</title>
    <link rel="alternate" href="http://hdl.handle.net/10195/47384" />
    <author>
      <name>Hofírek, Tomáš</name>
    </author>
    <id>http://hdl.handle.net/10195/47384</id>
    <updated>2013-05-24T10:07:47Z</updated>
    <published>2012-01-01T00:00:00Z</published>
    <summary type="text">Title: Možnosti přípravy bionafty kyselou katalýzou
Authors: Hofírek, Tomáš
Abstract: Bionafta je jedním z mnoha obnovitelných zdrojů paliv. Výhodou bionafty je především nižší obsah emisí a také menší opotřebování motoru než při užití nafty fosilní. Bionafta se vyrábí transesterifikací rostlinných olejů nebo tuků a olejů nízké kvality spolu s alkoholem. Reakce může být katalyzována homogenním nebo heterogenním katalyzátorem a to jak kyselým, tak i bázickým. Další možností přípravy může být enzymatická katalýza nebo reakce nekatalyzovaná. Mezi používané kyselé homogenní katalyzátory řadíme především silné minerální kyselin, Lewisovy kyseliny a organické sulfonové kyseliny. Jako heterogenní kyselé katalyzátory lze uvést, oxidy na bázi titanu, zirkonia a cínu, dále zeolity, sulfonované iontovýměnné pryskyřice, sulfonovaný mezoporézní oxid křemičitý nebo sulfonované katalyzátory na bázi uhlíku. Hlavní předností těchto heterogenních katalyzátorů je možnost užití v kontinuální výrobě, vícenásobná použitelnost a zamezení vzniku mýdel bočnou reakcí.    &#xD;
V experimentální části byla bionafta připravena pomocí homogenního bázického katalyzátoru a byly stanoveny některé její parametry. Dále byla zkoumána efektivita kyselého zeolitu ZSM-5 v esterifikaci a transesterifikaci kyseliny olejové resp. řepkového oleje.</summary>
    <dc:date>2012-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </entry>
  <entry>
    <title>Stanovení spalného tepla v uhlí.</title>
    <link rel="alternate" href="http://hdl.handle.net/10195/40848" />
    <author>
      <name>Mrlinová, Kateřina</name>
    </author>
    <id>http://hdl.handle.net/10195/40848</id>
    <updated>2013-01-21T01:08:17Z</updated>
    <published>2011-01-01T00:00:00Z</published>
    <summary type="text">Title: Stanovení spalného tepla v uhlí.
Authors: Mrlinová, Kateřina
Abstract: Práce je věnována stanovení spalného tepla v černém uhlí. Pomocí kalorimetru IKA C 5000 byly změřeny spalná tepla ve vzorcích sesypů a v dílčích vzorcích. Dále byly stanoveny obsahy popela a vody. Naměřené hodnoty byly porovnány s teoreticky vypočítanými hodnotami.</summary>
    <dc:date>2011-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </entry>
  <entry>
    <title>Čištění bionafty</title>
    <link rel="alternate" href="http://hdl.handle.net/10195/37983" />
    <author>
      <name>Macura, Robert</name>
    </author>
    <id>http://hdl.handle.net/10195/37983</id>
    <updated>2012-02-12T06:00:59Z</updated>
    <published>2010-01-01T00:00:00Z</published>
    <summary type="text">Title: Čištění bionafty
Authors: Macura, Robert
Abstract: Tato práce je přehledem historického využití bionafty jako alternativního zdroje paliv pro dieselové motory, metod její přípravy a zdroju se zaměřením na možnosti čištení. Rešerše je zaměřena nejen na vlastní přípravu bionafty, tj. transesterifikaci, ale hlavně na metody separace a čištení výsledných produktů. Jsou zde podrobně popsány ruzné metody čištení (gravitační separace, promývání vodou, sušení bionafty, membránové čištení, adsorpční čištení, molekulová destilace, extrakce glycerolu z esteru). Dále byla sestavena aparatura pro elektroforetické čištení s cílem odstranění volných mastných kyselin z bionafty v případě užití kyselého způsobu výroby. Pro alkalicky katalizovanou transesterifikaci byla sestavena aparatura a provedeny orientační pokusy s cílem snížit draslíkové císlo.</summary>
    <dc:date>2010-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </entry>
</feed>

