<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
  <title>DSpace Collection:</title>
  <link rel="alternate" href="http://hdl.handle.net/10195/5760" />
  <subtitle />
  <id>http://hdl.handle.net/10195/5760</id>
  <updated>2013-05-24T23:33:30Z</updated>
  <dc:date>2013-05-24T23:33:30Z</dc:date>
  <entry>
    <title>Téma Stvoření jako součást Šabatové liturgie</title>
    <link rel="alternate" href="http://hdl.handle.net/10195/37595" />
    <author>
      <name>Chmelenský, Michal</name>
    </author>
    <id>http://hdl.handle.net/10195/37595</id>
    <updated>2012-02-12T06:00:29Z</updated>
    <published>2010-01-01T00:00:00Z</published>
    <summary type="text">Title: Téma Stvoření jako součást Šabatové liturgie
Authors: Chmelenský, Michal
Abstract: Tématem této diplomové práce je motiv stvoření v šabatové synagogální liturgii. Podkladem pro její zpracování se stala především látka siduru (a v menší míře také machzoru) aškenázského ritu. Výklad byl zaměřen zejména na rozbor liturgických oddílů Psukej de-zimra, Birchot kri´at Šema, Kri´at Šema, Kri´at ha-Tora, Šemone Esre a Kabalat Šabat. Z široké škály možností, jakým způsobem toto téma možno uchopit, byla zvolena metoda převážně deskriptivní. Ačkoliv bylo částečně poukázáno také na historický vývoj těchto vybraných liturgických částí, celý výklad je vychází ze současné podoby synagogální litrugie prostředkované moderními sidurim. Prostřednictvím textů Tanachu, a zejména tradičních komentářů tzv. "ortodoxního judaismu", bylo poukázáno nejen na pozici, kterou motiv stvoření zaujímá v liturgii šabatu, ale částečně také v synagogální bohoslužebné praxi obecně. První část práce tvoří krátký exkurz, stručně nastiňující vybraná témata tanachického pojetí stvoření světa a významu Šabatu / "sedmého dne". V oddílech věnovaných samotné synagogální liturgii bylo poukázáno na vztah motivu stvoření a liturgie skrze koncept kavana, a současně s tím také na "úlohu", kterou liturgie (či soukromá modlitební praxe) v náboženském životě judaismu zastává. Zbývající části práce jsou již věnovány rozboru konkrétních liturgických částí a jejich tradičních interpretací v souvislosti s motivem stvoření.</summary>
    <dc:date>2010-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </entry>
  <entry>
    <title>Filosofie a náboženství v českém myšlení (T. G. Masaryk, E. Rádl, B. Komárková, J. Patočka)</title>
    <link rel="alternate" href="http://hdl.handle.net/10195/37523" />
    <author>
      <name>Dolejšová, Monika</name>
    </author>
    <id>http://hdl.handle.net/10195/37523</id>
    <updated>2012-02-12T06:00:49Z</updated>
    <published>2010-01-01T00:00:00Z</published>
    <summary type="text">Title: Filosofie a náboženství v českém myšlení (T. G. Masaryk, E. Rádl, B. Komárková, J. Patočka)
Authors: Dolejšová, Monika
Abstract: Souhrn Obsahem diplomové práce je vymezení a reflexe filosofie a náboženství u konkrétních myslitelů 20. století. T. G. Masaryk pohlížen na náboženství jako na vztah osobně žité víry k Bohu. Masaryk se zabýval vztahem moderního člověka k náboženství, protože se domníval, že je nespokojen se starým tradičním náboženstvím, které bylo již překonané a byla potřeba hledat nové, pokrokové náboženství, které se dokáže přizpůsobit požadavkům moderního člověka. Jím bylo náboženství založené na humanitě. Emanuel Rádl reflektoval náboženskou otázku skrze křesťanství, útěchu z filosofie a vědu. Náboženství považoval za odevzdaný vztah k Bohu a pokorným stavem mysli, která si je vědoma svým úkolů pod zorným úhlem věčnosti. Požadoval v životě jednotnost, jednu pravdu, neuznával dualitu pravdy. Filosofii chápal jako myšlenkovou cestu angažované kritické účasti na životě společnosti. Božena Komárková se zabývala vztahem náboženství a lidských práv. Upozorňovala, že pokud si člověk vytvoří vztah k věci místo k člověku je potřeba znovu dosadit živého Boha, aby v postavě Kristově zjevil, že jediným vztahem který pro člověka vymezil je láska. Ta vrací člověku ztracené lidství. Komárková se důkladně zabývala vznikem lidských práv a došla k závěru, že právo svobody kázání evangelia je počátkem vzniku všech lidských práv. Jan Patočka reflektoval náboženství a filosofii Platónovou péčí o duši a filosofií dějin. Duše ze sebe může v péči o sebe samu vytvořit pevný útvar, ale pokud o sebe nedbá propadne neurčitosti, neohraničenosti. Duše svým kosmologickým původem náleží k nebi. Jednotlivé duše mají v kosmické duši, která vznikla jako kosmos, svůj původ. Patočka hovoří o tom, že je duše tím, co samo sebe určuje ke svému bytí a také je tím, co rozhoduje o růstu či úpadku bytí.</summary>
    <dc:date>2010-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </entry>
  <entry>
    <title>Lidská práva v islámu prizmatem českých médií</title>
    <link rel="alternate" href="http://hdl.handle.net/10195/37510" />
    <author>
      <name>Vlková, Nikola</name>
    </author>
    <id>http://hdl.handle.net/10195/37510</id>
    <updated>2012-02-12T06:00:49Z</updated>
    <published>2010-01-01T00:00:00Z</published>
    <summary type="text">Title: Lidská práva v islámu prizmatem českých médií
Authors: Vlková, Nikola
Abstract: Předloţená diplomová práce se zabývá lidskými právy v islámu prizmatem českých médií. První část práce je věnována popisu šaríy a zdrojů islámského práva. Ke zdrojům islámského práva řadíme Korán, sunnu a doplňkové zdroje práva, mezi které patří především qijás a idţmá. V následující kapitole, která nese název sunnitské právní směry, se zaměřím nejprve na popis právní vědy fiqh a poté na klasické školy fiqhu. Mezi klasické školy fiqhu uvedu hanafíjský madhab, málikovský madhab, šáfiovský madhad a nakonec hanbalovský madhab. Ve třetí části práce se budu zabývat uţíváním šaríy v současnosti. V úvodní části kapitoly poukáţu na prvky islámského práva, které jsou v rozporu s Všeobecnou deklarací OSN. Tyto prvky dále vyjmenuji a podrobněji popíši v dalších částech kapitoly. Na závěr třetí části zmíním současné uţívání šaríy v některých muslimských státech. Poslední kapitola se věnuje pohledu českých médií na islám a lidská práva v islámu. Tato část přináší na základě analýzy článků ze tří českých médií shrnutí, jak nahlíží česká média na různé problematiky týkající se islámu. Díky tomuto shrnutí také zjistíme, jak velká část článků v jednotlivých médiích je věnována právě lidským právům v islámu. Z vybraných médií se jednalo o on-line magazín deníku Mladé fronty Dnes (idnes.cz), Lidových novin (lidovky.cz) a Deníku Bohemia (denik.cz). Tyto tři deníky se v českých médiích nejčastěji zabývají islámem a jeho problematikami, a proto jsem si je pro svoji práci vybrala.</summary>
    <dc:date>2010-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </entry>
  <entry>
    <title>Místo R. Starka v současné sociologii náboženství</title>
    <link rel="alternate" href="http://hdl.handle.net/10195/37417" />
    <author>
      <name>Malík, Ondřej</name>
    </author>
    <id>http://hdl.handle.net/10195/37417</id>
    <updated>2012-02-12T06:00:59Z</updated>
    <published>2010-01-01T00:00:00Z</published>
    <summary type="text">Title: Místo R. Starka v současné sociologii náboženství
Authors: Malík, Ondřej
Abstract: Tématem této práce je Rodney Stark - významná osobnost současné sociologie náboženství. Práce popisuje vývoj jeho teoretického přístupu od spolupráce s Ch. Y. Glockem po aplikaci teorie racionální volby v sociologii náboženství, kterou provedl s W. S. Bainbridgem. V samostatné kapitole je popsáno i východisko této teorie v oborech ekonomie a psychologie. Následně je Starkovo použití teorie ilustrováno na jeho typologii nových náboženských hnutí a interpretaci vývoje náboženství obecně. Konkrétně je pak zmíněn Starkův výklad vývoje křesťanství a Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů - takzvaných mormonů. Jedna z kapitol se věnuje působení R. Starka jako intelektuála angažovaného v otázce religiozity vědců a problematiky darwinismu, stejně jako jeho osobnímu postoji k náboženství. Samostatná kapitola je věnována také diskusi o Starkově teorii (a teorii racionální volby obecně) v odborné literatuře.</summary>
    <dc:date>2010-01-01T00:00:00Z</dc:date>
  </entry>
</feed>

